Francie 2005

Gymnazisté v Nantes

Stejně jako v jiných letech se nás třicet studentů s profesory vydalo do francouzského města Nantes, ležícího na řece Loiře nedaleko Atlantského oceánu. Výměnný pobyt mezi gymnáziem Děčín a Lycée Monge funguje již od roku 1998 a já jsem měl to štěstí zúčastnit se ho už podruhé.

Cesta trvala poměrně dlouho, ale výsledek stál zato. Po šestnácti hodinách jízdy se před námi objevila Paříž, kde jsme strávili osm hodin a měli tak možnost alespoň trochu si prohlédnout podle mého názoru jedno z nejkrásnějších měst. Do našeho cíle však zbývalo ještě asi 400 km. Chvíli před příjezdem do Nantes začala v autobuse panovat nervozita z neznáma, protože většina lidí se tohoto projektu zúčastnila poprvé. Já jsem mohl být klidný, jelikož jsem se s mým francouzským kamarádem, u kterého jsem měl bydlet, poznal už v Děčíně. Bylo kolem jedenácté večer a my jsme konečně přijeli na místo určení. Francouzi si nás vyzvedli u autobusu a od toho okamžiku bylo pouze na nás, jak se domluvíme. Víkend jsem trávili v rodinách a na ostatní dny pro nás francouzští profesoři připravili různé výlety. Navštívili jsme klášter Le Mont-Saint- Michel, korzárské městečko Saint-Malo, ale také např. továrnu v Saint-Nazaire, kde se vyrábí letadla Airbus včetně největšího typu A 380 a mnoho dalších zajímavých míst. Měli jsme také možnost porovnat způsob výuky na naší škole s francouzským modelem. Během týdne jsme také poznávali místa spjatá s Julesem Vernem, místním rodákem. Na konci našeho pobytu ve Francii přešla první nervozita ve smutek z loučení a asi nikomu z nás se nechtělo od našich francouzských přátel odjet.

Pro mě je tento rok na gymnáziu poslední, takže na jaře příštího roku, kdy k nám přijede další skupina studentů z Lycée Monge, se už tohoto projektu nezúčastním, ale doufám, že pro ostatní to bude stejně přínosné jako pro mě.

Miroslav Štross, C4.A

Francie očima gymnazisty

V dubnu jsme se my, studenti Gymnázia v Děčíně, kteří studujeme francouzský jazyk, zúčastnili již tradičního výměnného pobytu v Lyceu Monge ve Francii.

Pro mne osobně byla tato cesta prvním živým kontaktem s Francií a musím říci, že jen potvrdila mé domněnky o této krásné zemi.

První osmihodinová zastávka byla v Paříži. Přestože pršelo, prohlédli jsme si nejznámější pařížské památky: Vítězný oblouk, světoznámou galerii Louvre, gotickou katedrálu Notre-Dame, a samozřejmě i nejznámější symbol Paříže-Eiffelovu věž.

Poté jsme pokračovali do naší cílové stanice-Nantes. Tady nás přivítaly rodiny našich francouzských přátel, s nimiž jsme strávili následující týden.

Víkend jsme každý pobyli se svou rodinou a poté začal velmi zajímavý týden: Návštěva továrny s výrobou proslulého Airbusu A 380, malebný gotický klášter Mont Saint-Michel na pobřeží Atlantiku, historické procházky po Nantes s návštěvou galerie výtvarných umění, cesta po stopách Julese Vernea, korzárské město Saint-Malo, přístav St.-Nazaire s monumentálním mostem.

Plno dojmů, sny ve francouzštině a pocit, že tu jsme ne týden, ale měsíc… Najednou tu byl pátek a společné posezení v restauraci nad francouzskými specialitami. Blížil se odjezd, kdy si člověk v duchu hodnotí prožité dny. Nejen pro mne byl pobyt ve Francii určitě přínosem. Umožnil nám blíže poznat francouzskou mentalitu, nahlédnout trochu do historie a získat novou chuť k hlubšímu, dalšímu poznávání zajímavé země.

Pokud mne něco ve Francii příjemně překvapilo, pak to byla i čistota v ulicích. Prakticky nikde nezahlédnete nedopalky a odpadky jako u nás, všude popelníky, koše a zřejmě i čistotnější obyvatelé měst; i kuřáků se zdá být méně než u nás. Další věcí je neuvěřitelná přátelskost Francouzů. Při setkání si třesou rukou, objímají se. I ve spěchu si najdou čas na krátké přátelské „Jak se vede?“ A co tvoji blízcí?…Prozatím jsou pro nás problémem snad jen vysoké ceny, i když i to se, doufejme, časem srovná.

Pobyt ve Francii byl novou, mimořádnou a milou zkušeností. Já osobně doufám a řada mých přátel se přidává, že tato spolupráce škol bude pokračovat i nadále a umožní našim studentům ještě spoustu dalších podobných zážitků.

Luděk Rájecký, student Gymnázia v Děčíně, třída V7.A